BMW M5 Competition (F90, 2023) — šestá generace, poslední bez elektromotoru

Ve vozovém parku VertexRent jsou teď tři auta se jménem M5 a modrá F90 je jediná z nich bez jediného gramu elektrifikace. Sedmá generace, G90, přidala plug-in hybrid a přibrala téměř půl tuny hmotnosti. Toto auto je z jiné éry M5, kdy celý tah šel z benzinového V8 přímo, bez elektronické mezivrstvy mezi pedálem a zadními koly.

Stručně. BMW M5 Competition F90 2023 — čtyřdveřový sedan, 5 míst. S63B44T4, 4,4 l V8, biturbo, až 625 k (metrických, podle globální tiskové zprávy BMW pro verzi Competition). Pohon M xDrive, všech kol, s přepínatelným režimem 2WD. Maximální rychlost 250 km/h.

Co je to za auto

F90 nahradila F10 v roce 2017 a hned porušila půlstoletou tradici: poprvé v historii M5 se objevil pohon všech kol. BMW systém nazvalo M xDrive a nechalo puristům zadní vrátka — režim 2WD, který zcela odpojuje přední nápravu. Verze Competition z roku 2018 přidala k základnímu vozu 25 „koní“, snížila podvozek o 7 mm a udělala ho o 10 % tužší.

Tento exemplář z roku 2023 je už pozdní výroba F90, těsně před výměnou generace. Od G90 M Hybrid, která ve vozovém parku stojí také, se neliší kosmeticky, ale celou architekturou: tam je S68 s elektromotorem integrovaným v převodovce a baterií pod podlahou, tady čistý S63, přesně ten samý typ turbo V8 jako v E63/M8. Od modrého auta je třeba odlišovat i třetí slug s podobným jménem: tuningovou verzi Manhart na téže platformě F90 — to je samostatný automobil s upraveným softwarem a výfukovým systémem, ne tato karta.

Generaci F90 tisk často srovnává s G90 a ne ve prospěch té druhé: bez hybridního přívažku je auto téměř o půl tuny lehčí a rozdíl v hmotnosti se při takovém výkonu neprojevuje abstraktně, ale při každém brzdění a každé změně směru.

Technika

Výkon si zaslouží samostatný komentář. U BMW existují pro Competition souběžně dvě oficiální čísla: 625 k v metrických jednotkách podle globálních tiskových zpráv a 617 k podle zpráv pro USA a Kanadu — rozdíl v metodice měření, ne rozpor ve faktech. Pro tento konkrétní exemplář vozového parku není žádné z čísel doloženo dokumentem, proto je v parametrech uvedeno s výhradou, ne jako fakt o autě.

U maximální rychlosti stojí na kartě modelu vedle sebe dvě čísla: 250 km/h jako standardní hodnota a 305 km/h — volitelný M Driver’s Package. FAQ karty přímo uvádí, že vyšší číslo pro tento exemplář není zdokumentováno. Rozdíl oproti předchozímu, hybridnímu vozu parku (M5 G90) je zásadní: tam je 250 km/h doloženo dokumentem jako fakt o exempláři, tady prostě chybí údaj o přítomnosti paketu — proto bereme konzervativních 250 a nevydáváme 305 za parametr tohoto auta.

Charakter za volantem

Hlavní rozdíl oproti G90 se nečte v číslech zrychlení, ale v odezvě. Elektromotor v hybridní M5 přimíchává moment odspodu a vyhlazuje propady přeplňování; tady jde tah z turb přímo, s onou prodlevou a následným nástupem, které se podle vkusu buď chválí, nebo kritizují. Prodlevy je málo, ale je tam, a právě ona dělá motor živějším na poslech i pod pedálem.

Řízení není u generace F90 silnou stránkou. Odborný tisk ho popisuje jako rychlé, ale „nervózní“, bez výrazné zpětné vazby od vozovky — a je to přesně tatáž výtka, jaká se adresuje nástupci G90. Hybridní přívažek tento problém nevyřešil ani nezhoršil: zůstal společným rysem obou generací M5 na turbo platformě a na modrém autě se mu není třeba divit.

Zato hmotnost tu hraje ve prospěch. F90 je téměř o půl tuny lehčí než G90 a na klikatém úseku je to cítit dřív než na rovince: karoserie ochotněji mění směr, brzdy si s každým dalším brzděním říkají o méně pozornosti a pohon všech kol s dostupným 2WD dává na výběr — jet „inženýrsky spolehlivě“, nebo odpojit přední nápravu a dostat klasické chování M s pohonem zadních kol a plnými 625 koňmi za zády řidiče.

Zvuk je tu také jiný příběh. Turbo V8 bez elektroniky nezpívá jako atmosférický motor, ale není ani utlumený hybridním tichem nízkých režimů G90 — pracuje rovnoměrně a předvídatelně ve všech otáčkách, bez přepínání mezi „elektrickým“ a „sportovním“ charakterem.

Brzdový pedál si zaslouží zvláštní zmínku. U těžkého sedanu s pohonem všech kol a 625 koňmi vyžaduje jisté sešlápnutí hned napoprvé: propad tu není, ale ani tu lehkost, kterou dávají karbon-keramické sady na jiných autech parku, tady nečekejte — brzdy jsou ocelové, sériové, stavěné na každodenní provoz, ne na okruhový den. Pro pronájem je to spíš plus: méně vrtochů za studena, stabilnější chování v prvních minutách po startu.

Interiér a praktičnost

Pět míst, čtyři dveře, zavazadlový prostor běžného manažerského sedanu — tady mezi generacemi rozdíl téměř není: G90 neubírá objem kvůli baterii pod podlahou, F90 je jen elektronicky jednodušeji řešená. Rozdíl je jinde — v multimédiích a sadě asistentů: F90 je dostala o generaci dřív než G90 a měřítky roku 2023 už nejsou nejaktuálnější, i když všechno potřebné pro několikadenní cestu je na místě.

Zadní sedadla jsou tu stavěná na plnohodnotné dospělé cestující, ne na krátkou jízdu s pokrčenými koleny — rozdíl oproti dvoudveřovým vlajkovým lodím téže značky v parku je cítit hned, jen co otevřete zadní dveře. F90 tuto výhodu dědí z karoserie sedanu celou a nijak ji neobětuje sportovnímu vzhledu.

Modrá barva karoserie tu není náhodný detail katalogu, ale fakticky součást identity tohoto konkrétního exempláře: na první pohled odlišuje auto od černé M4 i od ostatních sedanů řady, ještě než se otevřou dveře. Uvnitř je kombinace sportovních sedadel s elektrickým nastavením a běžné přístrojové desky generace F90: bez dotykových prvků a digitální grafiky, které přišly až s G90, ale s přehlednou a rychle osvojitelnou logikou menu, což je u auta půjčeného na několik dní někdy důležitější než aktuálnost rozhraní.

V českých podmínkách

Nejvyšší stupeň české škály je 130 km/h na dálnici a víc legálně nejede nikdo, bez ohledu na to, zda auto umí 250 nebo 305 km/h. V obci platí obvyklých 50 a mimo obec rychlost roste podle třídy silnice až po silnice pro motorová vozidla s vyšším limitem.

Hranice promile v českém zákoně vůbec není: jakékoli množství alkoholu v těle vylučuje řízení a jeho konzumaci během jízdy zakazuje samostatné ustanovení.

Světlomety nebo denní světla svítí vždy, v každém ročním období a za každého počasí. Formalita, na kterou se snadno zapomene po příjezdu ze země s mírnějším pravidlem.

Dálniční známka existuje od roku 2021 jen v elektronické podobě: záznam v registru vázaný na registrační značku konkrétního vozu, ne nálepka na skle a ne propustka, kterou lze předat jinému autu.

Listopad až březen: pokud je povrch zasněžený, zledovatělý nebo s námrazou, anebo k tomu počasí směřuje, jsou zimní pneumatiky povinné. Hloubka dezénu — nejméně 4 mm. Pro těžký sedan s pohonem všech kol a 625 koňmi to není formalita: hmotnost si žádá pneumatiky, které drží, víc, než předepisuje litera zákona.

Kam vyrazit. Těžký sedan s pohonem všech kol a turbo V8 potřebuje silnici, kde se dá tah rozložit po rovince a širokých obloucích. Rychlý rovinatý přejezd — ano; úzké serpentiny s neustálými změnami směru — ne, tam se hmotnost projeví dřív než výkon.

Pro koho se hodí a pro koho ne

Hodí se tomu, kdo chce M5 bez hybridní mezivrstvy mezi pedálem a koly: odezva turbo V8 bez elektronického vyhlazování, hmotnost téměř o půl tuny nižší než u nástupce a režim 2WD pro ty, kdo si občas chtějí odpojit přední nápravu úplně. Dobrá volba i pro ty, kdo jedou ve dvou až ve čtyřech se zavazadly na několik dní — sedan to zvládá bez kompromisů kupé.

Nehodí se, pokud je jediným cílem 305 km/h uvedených v katalogu: pro tento exemplář nejsou potvrzeny a spoléhat na ně nemá smysl. Není to nejlepší volba ani pro úzkou horskou silnici s častými zatáčkami — hmotnost a šířka karoserie tam pracují proti řidiči, stejně jako u těžšího hybridního nástupce.

Pro srovnání generací je ve vozovém parku karta BMW M5 M Hybrid (G90) — výkonnější a technologicky vyspělejší, ale těžší a jen s potvrzenými 250 km/h. Koho zajímá verze s upraveným softwarem na téže platformě F90, měl by otevřít kartu BMW M5 Competition Manhart. Aktuální podmínky k modrému autu najdete na stránce modelu.

Časté dotazy

Čím se tato M5 liší od hybridní G90 v tom samém parku? Architekturou pohonné jednotky a hmotností. Tady čistý biturbo V8 bez elektromotoru, tam tentýž typ motoru plus elektromotor v převodovce a baterie pod podlahou. Rozdíl v hmotnosti je kolem půl tuny ve prospěch tohoto auta a v zatáčkách a při brzdění je cítit víc než čísla zrychlení.

Je maximálka 305 km/h pravdivá? Na kartě modelu se objevují obě čísla: 250 km/h jako standardní hodnota a 305 km/h jako volitelný M Driver’s Package. Pro tento konkrétní exemplář není paket doložen dokumentem, proto je v parametrech uvedeno konzervativní číslo — 250 km/h.

Kolik má ve skutečnosti koní? BMW oficiálně publikovalo až 625 k v metrických jednotkách pro verzi Competition (nebo 617 k podle norem USA — rozdíl v metodice měření). Pro toto auto z vozového parku není žádné z čísel potvrzeno samostatnou dokumentací, proto je výkon uveden s výhradou.

Co dává režim 2WD? Úplné odpojení přední nápravy a tím i celé elektroniky pohonu všech kol. Auto se mění v klasickou M5 s pohonem zadních kol a plným výkonem za zády řidiče — volba pro ty, kdo chtějí řízený smyk, ne záchrannou síť.

Dá se s M5 jezdit v zimě? Formálně ano, při dodržení českého pravidla o zimních pneumatikách s hloubkou dezénu nejméně 4 mm v období od 1. listopadu do 31. března. Pohon všech kol a režim 4WD usnadňují rozjezd na sněhu, ale při hmotnosti sedanu a 625 koních je rozumnější držet se dál od úzkých horských silnic i se zimními pneumatikami.

Proč v článku není konkrétní trasa z Prahy? Všechny směry ze společného poolu projektu jsou už přiděleny jiným článkům blogu. Namísto konkrétní trasy je popsán typ silnice, na které se auto projeví nejlépe — široká a rychlá, ne úzká horská.